Převážná část textu byla převzata z knihy Potravinářské zbožíznalství (Jana Dostálová, Pavel Kadlec a kolektiv, 2014).
Tzv. mořské plody spadají do skupiny bezobratlých vodních živočichů. Existuje spousta druhů těchto vodních živočichů, kteří jsou rozšířeni zejména v přímořských oblastech. Ve vnitrozemských státech se jedná spíše o příležitostné zpestření sortimentu. Mořské plody se konzumují tepelně upravené (většinou vařením, dušením nebo i grilováním), konzervované i v různých úpravách v syrovém stavu (ústřice či jako součást suši).
Druhy bezobratlých vodních živočichů
Měkkýši jsou zastoupeni velkým množstvím druhů a jsou považováni za lahůdku i v Evropě, u některých lidí ovšem vyvolávají odpor. Nejrozšířenější je slávka jedlá, ústřice, hřebenatka (někdy se prodává pod názvem mušle sv. Jakuba), srdcovka a střenka jedlá. Někteří z nich se chovají i uměle, ústřice zejména ve Francii, slávky pak v přílivovém pásmu v přímořských evropských státech. Dodávají se buď čerstvé (na ledu), nebo různě konzervované (sterilované). Ústřice se konzumují jako lahůdka syrové (samotné či pokapané citronem či limetou), jiné druhy jsou spíše součástí salátů a různých kulinárních úprav.
Mezi hlavonožci je oblíbená zejména oliheň (v zahraničí označovaná jako kalmar). Dále se konzumují chobotnice a sépie. Dodávají se upravené nejrůznějším způsobem: čerstvé, marinované, sušené i sterilované. Konzumují se syrové (sašimi, suši), smažené či jako součást rýžových pokrmů (paela, nasi goreng), popř. jako součást různých salátů.
Korýši jsou oblíbeni pro velmi jemné maso. Tradičně se u nás konzumovali raci (říční, rybniční), kterých býval dostatek. V důsledku zhoršení životního prostředí se stali vzácnými a jsou chráněni, konzumují se pouze dovážení. Obvyklá úprava (současné usmrcení) je ohřev v horké vodě.
Běžnější než sladkovodní raci jsou mořští korýši. Nejčastěji se konzumují krevety (několik druhů), dalšími běžnými druhy jsou krabi a garnáti. Jako drahé lahůdky se konzumují zejména langusty a humři, kteří se dokonce chovají. Při manipulaci s ještě živými je třeba dbát opatrnosti. Po tepelné úpravě se speciálními nástroji (kleště a tenké vidličky) získává lahodné maso z jednotlivých částí (klepet aj.).
Z dalších skupin bezobratlých jsou využívány jako potravina ježovky ("mořští ježci") a sumýši (sumýš jedlý, sumýš červovitý), kteří jsou loveni ve Středozemním moři a v jihovýchodní Asii. Nařezaní a konzervovaní sumýši se v Asii dodávají na trh pod označením trepang a slouží jako základ oblíbené polévky.
Význam ve výživě
Souhrnně lze k využití těchto vodních bezobratlých živočichů říci, že dosud nejsou běžnou složkou potravy. Z hlediska zajištění výživy obyvatelstva Země však není bez zajímavosti, že zhruba 90 % biomasy moří a oceánů tvoří právě bezobratlí živočichové, z nichž je využíváno jenom několik výše uvedených druhů. Některé druhy zřejmě nejsou poživatelné, mnohé však je třeba z hlediska použitelnosti prozkoumat. Výhledově mohou nabýt na významu jako záložní zdroj potravin pro lidstvo, neboť mohou být zdrojem bílkovin (až na výjimky plnohodnotných) a cenných minerálních látek.
Nutriční hodnoty se liší dle příslušného druhu, obecně však platí podobná pozitiva jako u ryb - jsou zdrojem kvalitních bílkovin, některých vitaminů (A, D, a vitamíny řady B) a minerálních látek, u mořských druhů zejména jódu a selenu. Složení tuku je také vhodné, avšak celkový obsah tuku bývá u většiny druhů nízký. Naproti tomu mohou být v tělech vodních živočichů obsaženy různé toxické složky či patogenní mikroorganismy, a to především u živočichů ulovených u ústí velkých řek, kam se dostávají splašky z velkých městských aglomerací. Nebezpečí hrozí zejména v případě, že se konzumují v syrovém stavu (ústřice, suši).
Mořské plody představují velmi zajímavé zpestření jídelníčku a lze jen doporučit zvýšení jejich spotřeby. V přímořských oblastech lze nakoupit tyto potraviny čerstvé, v našich podmínkách jen výjimečně (ústřice na ledu), a je tudíž nutné se spokojit se zmrazenými nebo konzervovanými.
Jak takové mořské plody doma připravit, si řekneme v samostatném článku. A pokud se vám do domácí přípravy nechce, můžete navštívit nějakou restauraci specializující se na rybí pokrmy, kde si na mořských plodech rozhodně pochutnáte.
Mohlo by Vás zajímat
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
A s úpravou se nijak nebabrám, je to velmi rychlé. Krevetky se sice musejí ooupat (kupuju bezhlavé, nelupané), ale s trochou praxe to jde docela rychle. Hodím to na pánev, něčím posypu (výborná je kombinace česneku a papriky) a orestuju. Krevetky stačí dvě minuty, klkamáry se musejí dělat dýl, jsou trošku tuýší a musejí se jíst teplé.